Pokud se vám rosí okna a trápí vás plísně, nejspíš doma máte příliš vlhko. Na to existuje základní řešení: často větrat. Nedávno nám ale přišel zajímavý dotaz. Klientku zajímalo, zda se při větrání naopak nedostane vlhkost zvenčí do bytu. Pojďme se tedy podívat, jak to vlastně funguje.

Nejprve je důležité si uvědomit, že vlhkost se ve vzduchu nachází zcela přirozeně. Naše atmosféra obsahuje vodu ve formě vodní páry. Do vašeho bytu tedy vzduch přichází již s vodou uvnitř. Další vodu do něj dodáváte sami: tím, že dýcháte, vaříte, koupete se nebo zaléváte květiny.

Voda se přirozeně odpařuje, a to nepřetržitě a za každé teploty. Při odpařování se stává součástí okolního vzduchu. Čím více se jí odpaří, tím vyšší je její koncentrace ve vzduchu. Tato koncentrace se měří v % a říká se jí relativní vlhkost.

Ve chvíli, kdy se vody odpaří tolik, že už ji vzduch okolo nedokáže pojmout – jednoduše se do něj nevejde – jsme docílili 100% relativní vlhkosti. Tomuto stavu se říká také rosný bod. V tomto okamžiku se vodní pára začne kondenzovat, tedy měnit v kapalnou vodu.

Molekula teplého vzduchu je větší než molekula studeného vzduchu. Co z toho vyplývá? Do teplého vzduchu se vejde více vodní páry než do studeného. Tím pádem bude koncentrace vody – relativní vlhkost – nižší v teplém vzduchu než ve studeném, i kdybychom do nich poslali stejné množství vody.

Představte si to třeba takhle: Máte 30 bonbonů a nasypete je do malé krabičky. Pak vezmete dalších 30 bonbonů a nasypete je do velké krabičky. Množství bonbonů je stejné, ale ve velké krabičce mají více prostoru – nižší koncentraci. S vodou to funguje stejně.

Odpověď na tuto otázku už znáte. V chladném prostředí se voda kondenzuje rychleji. To logicky vede k tomu, že se rosí právě chladné povrchy: lahev piva nebo třeba právě okna.

Při větrání k vám domů proudí chladný vzduch zvenku, který má určitou relativní vlhkost. Ta je zpravidla menší než u vás doma – venkovní vzduch je sušší. Jakmile vzduch přijde k vám, ohřeje se o teplý vzduch uvnitř. A stane se co? Ano, jeho molekula se zvětší, protože teplý vzduch má větší molekuly než studený, jak jsme si řekli výše.

Jakmile se molekula zvětší, logicky se sníží její relativní vlhkost, čili koncentrace vody uvnitř. Jako by se krabička s bonbony náhle zvětšila a sladkosti v ní tak měly více prostoru.

Už tedy chápete, že na vlhkost v bytě pomůže větrání. Vlhký vzduch uvnitř se vymění za sušší vzduch zvenku, u kterého se navíc ještě sníží relativní vlhkost, jakmile se ohřeje (takže voda se začne kondenzovat později).

Aby tato výměna fungovala co nejefektivněji a neztratili jste příliš tepla, je potřeba větrat rychle a intenzivně. Otevřete několik oken dokořán na 5 minut a vytvořte průvan. Vzduch se vymění, ale zdi zůstanou teplé.

Správnému větrání v zimě jsme věnovali celý článek.

Možná víte, že vlhkost a plísně spolu jdou ruku v ruce. Zajímá vás, proč tomu tak je? Voda je zkrátka životodárná tekutina. Jakmile se kondenzuje, vzniká ideální prostředí pro růst plísní. Plísně jsou jednoduše houby a houby potřebují vodu. Proto nejčastěji vznikají právě okolo oken nebo v koupelně.

Pokud nechcete, nemusíte na větrání už vůbec myslet. Rekuperace vzduchu bude větrat místo vás, aniž byste museli mít otevřené okno. Tím pádem nepustíte žádné teplo ven a ušetříte tisíce korun za vytápění. Pravidelný přísun čerstvého vzduchu u vás doma sníží vlhkost a předejde plísním. O zdravém prostředí bez CO₂ ani nemluvě.

Rádi si s vámi popovídáme o tom, jaká rekuperace se hodí do vašeho bydlení a vymyslíme pro vás řešení na míru. Jen tak, nezávazně.