Zdravý a čistý vzduch v bytech? Získejte ho.

Nejčastější otázky

Je DC40 čistička vzduchu?

Větraní, kdy v dostatečném množství vyměňujete vzduch vnitřní vydýchaný za čistý vnější, lze považovat za očistný proces.

Navíc DC40 větrací jednotka se zpětným ziskem tepla a vlhka utomaticky čistí příchozí vzduch přes filtry.

Prach, pyl k vám domu nesmí.

Pokud pravidleně vyměňujete správně vzduch, tak se u vás nedaří ani bakteriím, virům a plísním. Jsou to potvory, kterým se daří právě v nečistém, příliš suchém, nebo příliš vlhkém vzduchu.

Čerstvý vzduch je čistý.

9 bodů pro větrání a čištění vzduchu v situaci Covid 19

  1. Tam kde se větrá, zmenšuje se rapidně riziko udržení se virů, plísní, bakterií.
  2. Zvýšené větrání zvyšuje psychickou pohodu, snižuje riziko kumulace množství virů, plísní a bakterií.
  3. Vnitřní netěsnost celé jednotky DC40 je 0,6%. Limit dle ČSN je až 3%. Jde o to, že se nesměšuje vzduch v jednotce vnitřní netěsností výměníku. Tudíž se nevrací vzduch (viry) zpět
  4. DC40 funguje v principu jako klasické deskové výměníky a vyspělé velké rekuperační jednotky. Recair a CORE mají testovanou těsnost každého vyrobeného výměníku. 
  5. DC40 nemá rotační výměník s přefukováním, nebo absorpcí, kde dochází průběžně k malé netěsnosti. 
  6. Větráme vzduch 100% ven a 100% dovnitř. Navíc nad 10°C už větráme v režimu fix. nic se neotáčí, případně můžeme použít by-pass.
  7. Speciálně konstruovaná mřížka zabraňuje směšování vzduchu na fasádě (testováno).
  8. Přívod a odtah vzduchu do místnosti je taky konstruován tak, aby k směšování nedocházelo, ale aby proud šel co nejdál do místnosti (viz. simulace, článek ČVUT).
  9. Filtry M5 jsou protipylové a tak  jarní sezóna může být pro alergiky s automatickým větráním mnohem příjemnější, než pobyt venku (navíc s rouškou).

Do jakých stavebních konstrukcí je DC40 vhodná?

Montujeme do dřevostaveb, zděných domů, montovaných domů. Průměr jádrového vrtání je 280mm.  Šířka zdi je požadována 360-580mm, ale dovedeme si poradit i s širší  nebo užší stěnou.

 

Platí, že rekuperace se vyplatí jen do nízkoenergetických a pasivních domů?

Do pasivní a nízkoenergetické výstavby je to hygienický standard-domy jsou tak těsné, že běžné větrání a škvírové větrání (mikroventilace v oknech) přímo popírá princip takové výstavby. 

 

Kam je všude možné rekuperaci instalovat?

Rekonstrukce, novostavby, byty, rodinné domy, internáty, domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou, školky, hudebky, kanceláře. Všude tam, kde se nemyslelo na automatické větrání a chcete mít čistý vzduch, posílit své zdraví a ušetřit peníze za topení.

Čištění a údržba

Jak často se mění filtry? 

Podle čistoty ovzduší venku a typu filtrů, cca 1x až 2x ročně.

Jednotka indikuje znečištění a potřebu výměny.

Filtry jsou použité skládané, známé například z automotive průmyslu. Mají tedy daleko větší záchytnou plochu, než filtr kapsový, nebo jen jednovrstvý.

Zvládnu měnit filtry sám?

Ano, vyndáním zásobníku.

Jakými filtry je možné systém vybavit?

Kategorie G4-prachový,M5-9 pylový až nanofiltr na viry (v běžném provozu nepotřebujete, viry, bakterie přirozeně venku hynou).

Při zápachu zvenku lze osadit i filtr s aktivním uhlím (smog, slepičí farma například.).

Jak se čistí jednotka?

Filtry vyměníte. 1x za dva roky vyjmutím výměníku, osprchováním, usušením a zpětným vložením výměníku. Vše z interiéru. Čištění výměníku zvládne i uživatel, ale také je možné objednat technika.

 

Co se děje s větráním v zimě a co v létě?

Zimní režim větrání se zpětným ziskem tepla.

Např.: venku je -10°C, vevnitř RD cca +22°C, přes výměník je studený čerstvý vzduch ohříván na cca +16-19°C odpadním vzduchem, který je spolu s vlhkostí a CO2 odváděn do výměníku, kde odevzdá vlhkost (a tím i předá teplo) a je schlazen (o přiváděný čistý vzduch) na teplotu cca -4°C, pak odchází ven z objektu.

Prakticky je pak potřeba dotápět pouze cca 3-5°C, které v objektu tímto způsobem chybí oproti běžnému vyvětrání oknem. Tím se vyhnete průvanu a vyhazování pěněz za topení oknem.

 

Co se děje, když je venku “vedro”.

Obecně se ze zdravotních důvodů lékaři (a asi to je již i vyzkoušené, např. z kanceláří, aut), nedoporučují v létě pobyt v předchlazených místnostech o více než 5 stupňů. Zdravotní následky z podchlazení nejsou moc příjemné. Tedy držet byt na 21°C když je všude 38°C je jednak technicky těžko proveditelné, ale i velice energeticky náročné       ( chlazení spotřebuje 2-3x více energie, než topení, tedy i peněz).

Správně navržený dům s dostatkem akumulačních hmot a kvalitně zastíněnými okny by ani chlazení neměl potřebovat. Nicméně praxe je jiná.  Větrání se zěptným ziskem tepla se dá řídit tak, že přes den, kdy by vám mělo do domu proudit vedro, ztlumíte nebo budete mít přednastaveno) chod na nízký provoz, a v noci můžete větrat zase opačně-intenzivně. Dochází k jakémusi zbrzdění a nárazníkovému efektu k venkovní teplotě. Tím se vám nebudou nahřívat stěny a teplota bude dlouhodobě dobře udržitelná i bez aktivního zásahu zařízením spotřebovávájící vaše peníze. Vemte  v úvahu, že extrémy zde v Čechách obvykle netrvají déle než pár dní v kuse, vždy dojde k ochlazení. Je potřeba poučit obyvatele domu (nejčastěji děti), aby v létě neotvírali přes den okna a dveře déle, než je nezbytně nutné k odchodu a příchodu. Večer pak si větrejte a přivádějte čistý a zároveň ochlazený vzduch. Doporučujeme na jižní a západní okna pořídit venkovní stínění, žaluzie jsou sice účinné, avšak není přes ně vidět ven, což může být v létě na škodu.

Velice záleží na zasklení. Je potřeba vždy řešit celkovou koncepci domu.

 

 

Četli jste náš blog, technické informace a přesto jste nenašli odpověď?   Napište nám.